Včelařská konference

Prosím o recept na výrobu propolisové tinktury

V tomto se spolu nedohodnem, na Vas popud jsem se o trubce na podlozce pres
zimu pred casem zacal zajimat a bohudik to u mych vcel nefunguje tak jak
pisete.

T.H.



> Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo
> včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru.
> Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v
> druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou
> výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.
>
> Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj
> tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som
> našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.
>

Tato slova mohu potvrdit. Na stanovištích, kde zimuju ve 3 a více nástavcích a krmím v červenci jsou i nyní trubci skoro v každém včelstvu a není to žádný problém. U včel krmených v srpnu/září do 2 nebo 1 nástavku jsou trubci jen výjimečně a tam je na místě provést kontrolu.
------------------
Tomáš Heřman:
Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Samozrejme vcelstvo zuzene v podleti ze 2-3N do jedne bedne, ktere 3-5dni
ceka na cukr, protoze si preci donese se chova o dost jinak, rekl bych
nekompromisne :-)

"4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"

Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní a ti trubci byli zalétlí.
Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou matku teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost zima.
Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne počasí, jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela radost.
Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.

Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru. Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.

Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.

U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom nechtějí bavit.
P. Kovář

A myslíte si, že raz dôjdu do cieľa? Je to len prelud, ktorý si prajú niektorí nadšenci či fanatici (nakoniec každý objav vznikol vďaka fanatikom).
Od času, keď človek bližšie spoznal biológiu včely medonosnej, vyskúšal všetky genotypy aby "vypestoval" včely, ktoré sa zabudnú rojiť a nechajú to na včelárov. "Prevychovali" už niekde túto včelu, ktorá by splnila náš sen sa nerojiť. Ja o tom neviem.
My skôr našimi zásahmi naučíme klieštika sa prispôsobovať novým podmienkam. Ani on nespí. Bolo by to krásne. Čo tak vrátiť Vd tam odkiaľ prišiel?!

sak nejen pan Vaclavek.

Zhruba pred tremi roky jsem si precetl obdobny prispevek o trubcich a
nerovnovaze a vydesenej jsem premyslel co budu delat. Nechal jsem to
tenkrat byt, ale po tri roky si vsimam pres zimu trubcu a kdyz ho na
podlozce najdu hned si udelam poznamku, abych si na jare potvrdil
bezmatecnost. Neco delam blbe, vzdycky tam na jare ta matka i pres ty
trubce na podlozce byla a krasne fungovala.

Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Samozrejme vcelstvo zuzene v podleti ze 2-3N do jedne bedne, ktere 3-5dni
ceka na cukr, protoze si preci donese se chova o dost jinak, rekl bych
nekompromisne :-)

T.H.



2010/11/5 P.K. <e-mail/=/nezadan>

> brouky svádím na trubce,trubce svádím na pohanku,šak pokapou všichni....
> akorat pan Václavek má trubce přes zimu
>

Rozdíl v chování jednotlivých linií vůči VD jsem nepozoroval, ale spad si znamenán a chovné matky ze šlechtitelského chovu nechávám tři roky plus záznamy o produkci dcer. A po třech letech záznamů hodnotím a výsledky spadu jasně odpovídají tomu, že rozdíl mezi liniemi je. Takže plně se přikláním k tomu co tu zaznělo o tom V3 geny nikdo nepřepere i kdyby se na hlavu postavil. A jak dostat vhodný chovný materiál mezi min. 50% včelařů? Jsou takový, kteří do toho nejdou, protože jsou spokojeni se stávajícím stavem a neví, že by na tom mohly být líp. U takových to dělám tak, že tu mladou matku mu nabídnu zadarmo a ještě mu ji i jedu přidat do včelstva, protože většinou jde o staršího včelaře který to prostě neumí. Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou ve včelstvu včely. Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu. Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš

Ale osobně bych se spíš přikláněl k vaší myšlence vyhledávání odolnějších
včelstev a linií. Jen dokud se nepřipojí alespoň 50% včelařské obce, je to
nekonečný příběh.
-----------------------
U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom nechtějí bavit.
P. Kovář

brouky svádím na trubce,trubce svádím na pohanku,šak pokapou všichni.... akorat pan Václavek má trubce přes zimu

4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?

Trúdy na podložke vždy v tomto čase signalizujú poruchu vo včelstve, tak prečo by bol problém pri týchto teplotách, ktoré panujú, nemôže byť problém. Ale zistiť vo včelstve corpus delicti t. j. skutočný stav, stojí za to, pretož, ebudete mať čisté svedomie a možno zachránite schopné včelstvo. Tento zjav sa často vyskytuje a vzniká pri pôzdnej strate M vo včelstve, následného chovu pri výskyte vhodnej larvičky, nasleduje vyliehnutie M, len chybí pri tom trúd na trúdich zhromaždiskách a M ostane panna. Škoda, že M neostane do jari príde o svoju virginitu- panenstvo a po zime kladie len neoplodnené vajíčka.

Včelstvo ako také, prežije s neoplodnenou M zimu, ale po oteplení bude klásť len trúdie vajíčka a preto treba pamätať na jej odobranie a pridanie oplodnenej, ešte skôr, ako začne plodovať. V tomto čase ak máte schopnú oplodnenú M treba ju včelstvu pridať, teraz s tým nebude problém, len (ak je to pravda čo opisujem) ju treba odobrať M a pridať novú.

No právě to je ten problém. Možná jejich pramáma do pátýho kolena je shodná a k tomu výběr podle nevhodných kritérií. Mám to štěstí že mohu přes trubce 20 let vysávat a myslím si že už i šířím šťastné geny. Mé kriterium je takové, jak mi příroda sama napovídá a v tom smyslu nekompromisní - varroatolerance, vitalita, výnos (3V) a ostatní mi nezajímá.

>Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy je něco za něco.Honza<
------------------------------------------------------------
Je to pochopitelné. V období od letního slunovratu do cca poloviny července je třeba trubčí plásty (i smíšené) s plodem odstranit ze včelstev (vyvařit, vytavit). Tím odstraníte i podstatnou část roztočů "lapených" pod víčky.
Při této opraci zároveň upravíte plodiště pro zmování.
JK

4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?

Aleš: A rovněž jsem si všiml, rozdílu mezi liniemy, takže k výběru chovného materiálu bych přikládal rovněž nemalé zásluhy. S pozdravem Aleš

Burgel: nemůžeš ty rozdíly mezi liniemi trochu rozvést.
mám také 30 včelstev a 2-3 inseminované matky a následně jejich dcery F1.
Jejich rozdíly v chování ohledně VD jsem si ale nevšiml.
J.B.

Aleš napsal:

>Ve Vaší diskuzi řešíte neustále pouze podzimní léčení, ale moje zkušenosti s likvidací VD jdou spíš směrem letního léčení a to použití Formidolu a Gabonu.
>O tom, že v roce 2007 Gabon nefungoval jak měl, pochybuji a problém bych vyděl v anarchii léčení.
..................

Myslím, že tu všichni neřeší stále jen podzimní léčení a minimálně od přítele Holuba tu zaznělo něco jiného - ve smyslu že podzimní léčení je mnohdy již vytahování těžké munice na nepřítele, který nám zdecimoval vojsko.

To s neúčinným gabonem je prostě v některých místech fakt. Kdo neuvidí v době, kdy má vyndávat gabon z ozdravěných včelstev, prázdný úl s gabonem visícím mezi uhynulým plodem tomu možná nevěří, ale jsou včelaři kteří to viděli, a ti vědí své.
A v loňském roce se to netýkalo gabonu 90 ale i 92.

Ale osobně bych se spíš přikláněl k vaší myšlence vyhledávání odolnějších včelstev a linií. Jen dokud se nepřipojí alespoň 50% včelařské obce, je to nekonečný příběh.
:)

A kdo si zkusí tipnout, kolik % včelařů se už připojilo?
:))))

(osobně tipuji že to bohužel zatím není v procentech).

Radek Krušina

Bohužel včelaři o kterých vím v okolí většinou ani nechovají matky, ani nedělají oddělky, jen sbírají málem denně roje. \nemůžeš po nich chtít nějaké složitosti....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 14:59:08
> ----------------------------------------
> Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně
> všechno…
> --------------------------------------------------
> Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do
> plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám
> problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy
> je něco za něco.
>
>
>

Ahojj, mam problem koupil jsem si zesilovac TX-1000 a nevim jak ho zapojit mam ho bez kabelaze.. poslal by jset mi na e-mile foto jak to je zapojeny??? a nejaky popisek k tomu?? budu vam moc vděcny diky.
-RUFFNECK-/=/seznam.cz

Vaší úvaze Radku rozumím. V krajním případě 1 + 1 to s vysokou pravděpodobností dopadne špatně ale domino končí. Samozřejmě je to o náhodě, snůšce, klimatických podmínkách atd. Zpravidla mají větší problémy nížinné a silně zavčelené oblasti.
V mých podmínkách skoro čisté včelstvo na základě přirozené reprodukce za rok nepadne. Nejdříve za dva. V tomto smyslu mají pravdu ti, co tu stále dokola říkají, že stačí i méně než tři fumigace na podzim a nic víc. Tikající bombou jsou neošetřovaná včelstva s vysokým počtem roztočů, která tak tak přežijí zimu a pak jsou vyloupena.
Rok 2007 v některých oblastech volně žijící včelstva úplně zdecimoval. Panika mezi včelaři zdecimovala chemickým útokem veškeré roztoče (to je prvotní strategie, praxe ukázala že z dlouhodobého pohledu neúčinná). Někde se objevil roztoč až letos.
Jestli pro přežití letošní úrody rojů bude optimální zima a hlavně jaro, bude příští rok veselo:-)

Dobrý den, dovoluji se pánové připojit do diskuze o roztoči VD ačkoliv jsem doposud jen přihlížel. A k úvodu se jen ve stručnosti představím. Je mi 33 let, včelařím deset let s třiceti včelstvy v okolí Tovačova na Přerovsku. Ve Vaší diskuzi řešíte neustále pouze podzimní léčení, ale moje zkušenosti s likvidací VD jdou spíš směrem letního léčení a to použití Formidolu a Gabonu. O tom, že v roce 2007 Gabon nefungoval jak měl, pochybuji a problém bych vyděl v anarchii léčení. Měl jsem možnost tehdy tuto situaci s několika včelaři, kterých se to přímo týkalo, prodiskutovat takže slovo anarchie je tu na místě. A vždy za to mohl někdo nebo něco. A řešení aby se tato situace už neopakovala je, opravdu a ne jenom na papíře, dodržovat postupy léčení. Já považuji za hlavní část úspěchu likvidovat roztoče letním léčením a podzimní je jen na uklízení toho zbytku. Před lety jsem udělal pokus kdy jsem některá včelstva v létě neléčil a výsledek po první fumigaci byl od několika desítek až po stovky oproti v létě léčených, kdy jde ve spadu o kusy, a to deset kusů je už hodně. A rovněž jsem si všiml, rozdílu mezi liniemy, takže k výběru chovného materiálu bych přikládal rovněž nemalé zásluhy. S pozdravem Aleš

Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno…
--------------------------------------------------
Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy je něco za něco.

a.turčány napsal:

....Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru, na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem, niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.....
...........

Nechci Vám do toho moc vstupovat, ale na slovenské konferenci se setkáváte asi spíš se mnou, ne s Radkem Hubačem.
Nechtěl bych Radka Hubače kompromitovat u slovenských kolegů mými názory na ošetřování proti roztoči.
:)

s pozdravem

Radek Krušina

2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... R.H.

Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru, na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem, niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.

Aby som veľa zbytočne nepísal, zhrniem môj "boj" s Vd do celku z troch fumigácií (nič iné nepraktikujem), aby Ste sa presvedčili, že sa to dá robiť síce s chémiou (ale šetrnou na úľové prostredie a med) k spokojnosti mojej a včelstiev

Pavel Holub napsal:

>Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících).
>Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
...........

To je právě věc, se kterou jsem si dovolil polemizovat.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 40 včelstev těch zalétlých rojů bude ročně spíš na jednotky - běžně tam s varroázou probém nebyl až do roku 2007 - kde to padalo jak domino. Přitom zavčelení nízké a neošetřovaná včelstva v jednotkách.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 1000 včelstev je těch zalétlých rojů desítky až stovky, a přitom se to projevuje spíš zvýšením průběžného stavu roztočů mimo jiné v zimních vzorcích, či ve spadhc po fumigaci, než vylupováním včelstev v podletí a dominovým efektem.

Jinak řečeno, když už to začne v létě kolabovat, je otázka, jestli se to domino procentuálně víc neprojeví právě tam, kde je těch včeltev míň, popřípadě v těsné blízkosti.

Ale jinak je to jedno. :)
Sledovat spad je velmi doporučeníhodné. :)

Radek Krušina

PSNV-CZ pro vás připravila akci, která se neopakuje každý rok. Nenechejte si ujít příležitost účastnit se jí. Každý je vítaný!!!

K dispozici již je aktuální program. Vyjde také brzy v novém Moderním včelaři

Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících). Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
Má to i kladný efekt. Selektují se trubci pro volné páření.

http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&auth=&forum_ID=12392


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 10:46:21
> ----------------------------------------
> sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší
> druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes
> jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7
> dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi
> 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
> Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
> málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila
>
> Burgel:
> u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234
> roztočů.
> loni i letos bez gabonu.
> Také si to neumim vysvetlit,
>
> 1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu
> počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.
>
> 2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do
> (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
> J.B.
>
>
>

sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Burgel:
u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234 roztočů.
loni i letos bez gabonu.
Také si to neumim vysvetlit,

1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.

2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
J.B.

Pavel Holub napsal:

>Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo.
>Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže.
>Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.
…………………………..

Zkusím své zkušenosti k tomu domino efektu.
Mám včely na dvou stanovištích po 10 včelstvech, a docela se mi to co píšete, nepotvrzuje.

Jedno stanoviště 10 včelstev 450 mnm, v katastru cca 40 včelstev včetně těch mých, výsledky zimní měli jsou celorepublikově každoročně cca průměrné. V r.2007 u mě kolaps stanoviště, podobné problémy s přemnoženým roztočem a úhyny včelstev i u ostatních mimo jednoho s deseti včelstvy, který žádné problémy neměl. Tehdy tam zřejmě ten domino efekt nastal. Podobná situace s nárůstem a množstvím roztočů se mi tu jeví i v letošním roce, ale na rozdíl od roku 2007 (kdy jsem se spoléhal na gabon) tu léčím pouze KM a zatím při poslední návštěvě stanovitě v říjnu jsem tam měl všechna včelstva.
:)

Druhé stanoviště 10 včelstev cca 200 mnm, v katastru cca 1000 včelstev, výsledky zimní měli tu máme každoročně nejhorší z celé republiky, i nějaký úhyn tu každoročně někoho postihne, do roku 2007 kdy jsem léčil všechna včelstva v červnu formidolem a potom gabonem, při první fumigaci vždy padalo roztočů jako máku, ale nikdy mi tu včelstva nehynula na varroázu, ani v roce 2007.
Tím chci říct, že nemusí vznik domino efektu souviset s hustým zavčelením tak, že víc včelstev – domino efekt, ale možná i naopak – infekční tlak se naředí na to velké množství včelstev.

Samozřejmě je ale pravda, že kdybych sledoval spad už v r. 2007, asi bych odhalil včas i to totální selhání gabonu a nemusel jsem o včelstva přijít.

Radek Krušina

Pane Turčáni,
ve vší úctě, Váš komentář je hodně zavádějící.
1.Nátěr plodu dělám jen když veterina nařídí(letos ano), KM většinou paušálně nepoužívám a už vůbec ne 2x, gabony, fumigace a aerosol dle nařízení.
2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... V maringotce vzdálené cca 2km, kde mám po říjnovém spojení 19 včelstev je spad minimální po více let, takže to asi tak špatně nedělám. Doma na zahradě jsou pouze 4 včelstva po spojení, jsem uprostřed vsi a nechci problémy a opakovaně přes všechnu snahu jsou problémy, které se snažím řešit. Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno a tak minimální spady až do konce srpna odpovídají správně provedenému nařízenému jarnímu nátěru plodu a gabonům v podletí. Potom však podle mého názoru moje dobře a včas nakrmená včelstva dostala příležitost a vyloupila asi kde co a roztočů je kopa( loupení mých včel jinde jsem objevil). Nechápu, že neloupí včely z maringotky, když je tak blízko, nechápu, že včelaři, se kterými jsem v kontaktu říkají, že problém letos nemají - vloni na tom byl soused podobně. O dalších včelařích nemám přehled. Zimování se nebojím, včelstva jsou silná, svétlé roztoče jsem neviděl, doufám, že už brzy skončí prolety, abych mohl před zimou zbavit aerosolem zbylých roztočů.
Můj závěr je, že v okolí je hodně velký infekční tlak, bydlím v blízkosti Hradce a Pardubic, kde je velké množství včelstev a tak dokud nevymřou další včelaři, kteří produkují kvanta rojů a třeba i mizerně léčí, tak budu každý rok válčit s roztoči. Maringotka je sice blízko, ale koncentrace včelstev kolem maringotky je podstatně nižší, než v okolí mojí zahrady.
Radek Hubač




> ----- Original Message -----
> From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
> Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
>
>
> > To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
> >
> > Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> > možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> > natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> > podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> >
> > Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> > vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> > fumigáciách je priemer 83 Vd.
> > Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> > fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> > podložiek
> > nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
> >
> > Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> > neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> > úľovej
> > zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> > nelietajú.
> > Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> > (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> > (20101103) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Pán Hazdra, ja som citoval vetu Radka Hubača z 2.11

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M..Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Nie celkom rozumiem slovám "nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil", neviem kde Ste ich "nechal" a kde tieto plásta sa nachádzali, keď včelstvá kŕmil. Mladé plásty s neinvertovanými cukrovými zásobami, môžu skvasiť, ale ak ich včely obohatili emzýmami, tak sa tým zásobám nemôže do jari nič skaziť. Uložte ich do skrine a na jar ich použite na rozširovanie včelstiev.

Ešte na margo lúpeže včiel, primerane silné včelstvá s matkou, cudzie včely nemôžu rabovať. Každý rok kŕmim do zimy vyše 70 včelstiev, bez zúžených letáčov, roztok podávam väčšinou cez deň a nestalo sa mi, aby mi cudzie včelstvá napádali kŕmené večelstvá.
Pre upokojenie samého seba, v budúcnosti si letáče zúžte na primeranú šírku, aby bol obsadený včelami.

Dúfam, že na včelnici je už všetko v poriadku, pekný deň.

Pane Turčáni,
mám dojem , že jste smíchal obsah dvou komentářů dohromady. Výsledky spadu
po použití KM jsem uváděl já v tabulce a byly v rosahu desítek až stovek
roztočů. Spad tísíce roztočů byl jiný případ. Nelze to spojovat dohromady.
Plod jsem zatím nikdy nenatíral.
Haf
----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


> To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
>
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
>
> Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> fumigáciách je priemer 83 Vd.
> Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> podložiek
> nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
>
> Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> úľovej
> zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> nelietajú.
> Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> (20101103) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou"

No, kotel s vařící vodou, do kterého se ponořují rámky, je vhodný pro jednorázové zpracování takových 500 a víc rámků, za den by jich mělo jít zpracovat možná i několik tisíc.
Vařák v klasickém způsobu , kdy se časně ráno roztopí v nějaké dílně pec, připraví hrnce, vana na zbytky a podobně a celý den vyvařuje, je na zpracování voští z takových 100 - 1000 rámků, záleží na způsobu práce.
Pařicí hrnec pro celé plásty, pokud se má vyvařovat větší dávka najednou, za den zpracuje 100 - 200 plástů. Pokud se vyvařuje předem vyřezané voští, možná by to šlo dotáhnout až na 400 plástů.
Ale pařicí hrnec je možné provozovat docela dobře taky tak, že jak se nashromáždí voští na jednu dávku, vyvařuje se průběžně ihned po celý rok.
Stejně tak se dá provozovat pařák, pokud se jedná o pařák vytápěný elektricky, pokud se nepoužívá rozvařování voští v hrnci, ale rozehřívá se parou přímo uvnitř pařáku. A když se pařák ještě nějak tepelně zaizoluje a použije se nějaká regula vytápění, spotřeba elektřiny zas tak velká není.

Plásty myslím plásty míry 39x24.

Kdo letos na severní Moravě nenechal na druhou polovinu května ve včelách více zásob nebo je v následujícím deštivém období nepodněcoval, nejpíš měl ve včelách ke konci května a v červnu dost masívní přestávku v plodování. Potom se léčit nijak zvlášť nemuselo, ani kyselinou mravenčí, ani Gabony a přesto spad roztočů letos byl nebo bude malý.

Děkuji všem za poskytnuté rady.Bylo jich sice málo,ale pomohly mi se uklidnit.Zajímal by mne i názor na př.pana Turčányho,ale ten se neozval.Tak ještě jednou díky.
Zdraví
J.M.

Reaguji na posledních pět příspěvků. Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo. Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže. Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Doplňuji: a nebyl sledován spad - viz varroamonitoring.
JK

>Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-) Karel<
------------------------------------------------------------
A takových včelstev s vysokými spady bude po letošních fumigacích více. Zvláště tam, kde nebyl použit gabon.
JK

Moc teoretizujete a vymýšlíte místo toho aby jste použily ty hloupé a zastaralé metody z Dolu. Já ty blbosti používám a při první fumigaci mám šílené množství do 200 a při druhé 0 - 20. Dnes již jsem připravoval k provozu ten strašně špatný kompresor.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 03.11.2010 19:36:24
> ----------------------------------------
> AT:
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> -------
> Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
> :-)
> Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní
> neduživí chcípáčci nepřežijí.
>
> A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně
> dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.
>
> ------------
> Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení.
> A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)
>
> Karel
>
>
>

AT:
Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
-------
Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
:-)
Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní neduživí chcípáčci nepřežijí.

A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.

------------
Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)

Karel

To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.

Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.

Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch fumigáciách je priemer 83 Vd.
Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine podložiek nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.

Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste úľovej zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč nelietajú.
Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
(nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ... Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když jej na jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu měli víc mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří

Dřív se akát vysazoval kvůli silnému kořenovému systému, zpevňovaní svažitých skalnatých terénů a kvůli tomu, že na suchých štěrkovitých půdách dosáhl kořeny hodně hluboko až na spodní vodu a netrpěl tedy nedostetkem vláhy. Taky kvůli specifickému tvrdému dřevu....
Nyní je myslím už oficiálně invazivní rostlina, takže se omezuje i na vládní úrovni, nejen nevládní...

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of J. Matl
Sent: Wednesday, November 03, 2010 12:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: čím nahradit akát

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vmísím se, ač elév, zkušenější jistě dají lepší rady. Ale: akát je sice skvělý, dá cený a nezastupitelný med, ale často se také nezadaří, doba jeho květu proprší (třeba částečně letos), takže přínos je minimální ... Na Vaši otázku je tedy těžká odpověď. Když je dobrý rok, je to síla a věru cvrkot, když ne, tak není skoro nic ...Včely si jistě najdou jinou snůšku, jste-li v "normální" včelařské krajině. Ale na druhé straně: co je to za "nevládní organizaci"? Proč chtějí odtranit akáty? Dá se s nimi mluvit a vysvětlit jim problém? Lze najít kompromis? Co na to ostatní včelaři v okolí, jsou-li? Což se spojit a mluvit s nimi o tom? A ještě jinak: akát je nezdolný. Nezlomí ho ani nevládní organizace, a to je co říct ...:-) Znám to dobře z mého okolí ...
Hodně štěstí!
Jiří

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vmísím se, ač elév, zkušenější jistě dají lepší rady. Ale: akát je sice skvělý, dá cený a nezastupitelný med, ale často se také nezadaří, doba jeho květu proprší (třeba částečně letos), takže přínos je minimální ... Na Vaši otázku je tedy těžká odpověď. Když je dobrý rok, je to síla a věru cvrkot, když ne, tak není skoro nic ...Včely si jistě najdou jinou snůšku, jste-li v "normální" včelařské krajině. Ale na druhé straně: co je to za "nevládní organizaci"? Proč chtějí odtranit akáty? Dá se s nimi mluvit a vysvětlit jim problém? Lze najít kompromis? Co na to ostatní včelaři v okolí, jsou-li? Což se spojit a mluvit s nimi o tom? A ještě jinak: akát je nezdolný. Nezlomí ho ani nevládní organizace, a to je co říct ...:-) Znám to dobře z mého okolí ...
Hodně štěstí!
Jiří

Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z n.v.280m ze střední Moravy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> Předmět: ??m nahradit ak?t
> Datum: 03.11.2010 10:46:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou
> však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se
> nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak
> výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája
>
>
>

Dolet včel za snůškou je 5 kilometrů kolem, účinný dolet včel takové cca 3 kilometry kolem. Pokud v okruhu 1 - 3 kilometrů žádná jiná včelstva nejsou nebo je tam jen malý počet, tak šestero včelstev v průměrné krajině by se mělo vcelku v pohodě uživit i bez akátů.
Trochu čísel: Hektar monokultury nějaké včelařské rostliny, jako je akát, řepka, javor klen, lípy, maliník ... má dávat mezi cca 500 - 1200 kg sladiny. Ostatní kvetoucí rostliny dávají, ty nejhorší okolo 50 kg z hektaru, průměrně ale okolo takových 200 - 400 kg z hektaru. Spotřeba jednoho včelstva v sezóně denně je okol 0,75 - 1 kg sladiny, takže za rok to je cca 100 - 120 kilo sladiny, pro 6 včelstev je to 600 - 720 kilo pro sebe plus 100 - 200 - 300 kilo medu pro včelaře. Šestero včelstev tedy potřebuje mít k dispozici v přírodě zdroje minimálně jednoho tisíce kilo sladiny, to je v případě takových průměrných rostlin asi 5 hektarů kvetoucí monokultury rostlin. Plus mínus .....
Přitom pokud se vezme účinný dolet včel 3 kilometry daleko od stanoviště, sbírají včely sladinu z plochy cca 2800 hektarů.
Máte li tedy v okolí včelstev na těch cca 2800 hektarech "rozfrcané" množství kvetoucích rostlin aspoň z těch 5 hektarů, včely se uživí i bez akátů. V praxi zřejmě ne všechna produkovaná sladina je včelami posbíraná, na druhé straně v kvalitní krajině s vyšší diverzitou by mělo být těch kytek mnohonásobně víc.
Přesněji se to určit nedá, pro základní odhad by se muselo okolí včelstev docela podrobně zmapovat v rastru jednotek až desítek metrů a stejně potom by se to muselo definitivně ověřit několika roky včelaření na tom místě....

Včelky mohou z akátu přinést klidně 30-40kg, záleží na poloze, počasí, síle včel...
Vaše otázka je tak obecně postavená, těžko odpovědět, když nevím, jestli jste vytáčeli jarní med před akátem, aby jste věděli, kolik akátu míváte, protože pokud to víte, je Vaše otázka těžko pochopitelná.
Radek Hubač
Učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> Předmět: ??m nahradit ak?t
> Datum: 03.11.2010 10:46:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou
> však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se
> nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak
> výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája
>
>
>

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája

Minulý týden byly v Tesku kupy cukru za 11,90 Kč, kdo chtěl, mohl se
zásobit.
Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 8:16 AM
Subject: Re: Dotace


> Tak s ní honem do supermarketu. :-)
>
> http://ekonomika.idnes.cz/cukr-je-nejdrazsi-za-30-let-kilogram-je-za-temer-
> dvanact-korun-plk-/eko-zahranicni.aspx?c=A101102_162311_ekonomika_vem
>
> Cena surového cukru vystoupila nejvýše za posledních 30 let. Na burze v
> Londýně se dostala až na 30,55 centu za libru (asi 11,90 Kč/kg). Proti
> pondělním hodnotám to byl nárůst o více než tři procenta.
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5586
> (20101102) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Pastováním musí vzniknout produkt o velikosti krystalů 10 mikronů neboli
0,01 milimetru. Při požití medu nesmí být patrné v medu žádné krystalky, dá
se to přirovnat třeba k nugátové pochoutce.
Takový produkt lze získat pouze z určitých druhů medů dokonale ztekucených
procesem řízené krystalizace (pastováním). Mě se to občas nezdaří a získám
jemně krystalický med.
Haf
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <t.h.skalice/=/googlemail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2010 3:15 PM
Subject: Re: Pastovaný květový med


Ahoj,

loni jsem mel stejne otazky, letos jsem docela rad, ze jsem nemel co
pastovat. Medovice je uzasny med, jeste nyni jde bez rozehrivani nalivat.

Loni co jsem nestihl napastovat hned pri prirozene krystalizaci jsem pozdeji
v zime malinko nahral na odhadem 30stupnu aby to bylo podajnejsi a slo
ihned pastovat. Vysledek byl uchazejici, barva uplne stejna jako vzdy,
akorat byla pasta hrubsi na jazyku. Vrtel jsem ale mene - 1xdenne ci
obden.

Uplne med ztekutit a pak naockovat ci pockat az to zacne krystalizovat samo
jsem nezkousel. Vysledek by asi byl jeste o trochu lepsi.
Med nefiltruju a penu po rozehrivani jsem mozna ani nesbiral.

T.H.

2010/10/26 Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>

> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a
> filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5584 (20101102)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Tak s ní honem do supermarketu. :-)

http://ekonomika.idnes.cz/cukr-je-nejdrazsi-za-30-let-kilogram-je-za-temer-dvanact-korun-plk-/eko-zahranicni.aspx?c=A101102_162311_ekonomika_vem

Cena surového cukru vystoupila nejvýše za posledních 30 let. Na burze v Londýně se dostala až na 30,55 centu za libru (asi 11,90 Kč/kg). Proti pondělním hodnotám to byl nárůst o více než tři procenta.

Karel

nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou,mám na to fintu ,topím na jedné straně,kde je silnej var,ten vytlačí vosk z hladiny jak je ta voda dokopečka a tam vkládám a vytahuju absolutně čisté rámky,nestane se,že bych je po cestě z vody z kotle navoskoval a navíc ten var odnese i chcuchvalce košilek z drátu,vosk zchládne,dám ho do pytle zatížím na dno kotle zaliju vodou ,vařím a mám to absolutně čistý,vosk projde přes pytel ale všechen odpad podrží,druhej den máte krásný žlutý kolo vosku jen vyměnit za MS

Bez obav. Včely vždy plást vždy pečlivě vyčistí a potáhnou buňky propolisem. Samozřejmě je lepší aby se to nestalo , včely však mají vyvinuté mechanizmy které jim různým poškozením ze stran plísní, kvasinek a jiných patogenů hrozí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>
> Předmět: Dotaz
> Datum: 03.11.2010 06:19:59
> ----------------------------------------
> Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před
> loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich
> zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely
> ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
> Díky za každou radu
> J.M.
>
>
>

"Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou."

Vysokotlakou myčkou jsem čistil dřevo. Až třísky létaly a to byla ta nejlevnější myčka ze supermarketu. Použitá myčka tedy musí mít bezpodmínečně regulaci tlaku, jinak z něčeho takového jako plastové mezistěny nadělá cáry, případně i možnost stříkat teplejší vodu. Tudíž to musí být jednoznačně nějaká ta dražší myčka.

Pokud by se plásty od medu skladovaly přes zimu v suché místnosti a v průvanu, v komínu nástavků, kde zespodu a shora je síto, měly by teoreticky zbytky medu naopak ještě vysychat a tak by se v nich nemělo nic namnožit. V praxi ale při změnách počasí se to nemusí podařit.
Co se mně takhle zaopatřit plásty, přidával jsem je normálně do včel a nezaznamenal jsem žádný problém. Ale byly to vždy jednotlivé rámky, ne všechny přidávané rámky a čistit ty plásty musela být pro včely občas docela nepříjemná práce.
Proto v poslední době vždy radím plásty dát na zimu včelám, aby je od zbytků medu vyčistily.
Dokonce, pokud tomu nebude bránit třeba nedostatek nástavků nebo přepravní problémy na vzdálenější stanoviště, když ještě teď jsou plásty od medu, poradil bych na cca 14 dní, měsíc podstavení nástavků s těmito plásty pod úly, aby je včelky ještě před zimou vyčistily. Přirozeně s ohledem na možnost vzniku loupeže, ta ale bude dnes mnohem menší než byla možnost vzniku loupeže v září.
Jinak mám takový pocit, že protože já se přikláním tady k tomu, někteří jiní včelaři tady budou mít přesně opačný názor, budeš si muset vybrat.

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Plastové mezistěny obecně nejsou vyráběny z plastů, které by snesly vařící vodu, pařák nebo sluneční tavidlo. Certifikace se týká použití hmoty pro styk s potravinami, nikoliv tepelné odolnosti. Čistí se seškrábnutím voskového díla, ponořením do vody cca 65 st C teplé a okartáčováním. Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou. Podrobnosti a zatím ani osobní zkušenosti s těmito metodami zatím neznám. Po odzkoušení se rád o zkušenosti podělím. Zatím hledám informace na zahraničních stránkách.